Město Zwettl (nebo česky Světlá) je větší město na severozápadu Dolního Rakouska. Nejbližší česká hranice je odtud vzdálena kolem 25 kilometrů. Město také leží na zeměpisném středu historického území Waldviertelu. Trvale zde žije 11.272 obyvatel (k 1.1. 2011).

Město se nachází v nadmořské výšce 520 metrů a je obklopeno mírně zvlněnou krajinou, které je většinou zemědělsky obdělávaná.

Pokud se podíváme na historii města, tak název Zwettl je pravděpodobně odvozen ze slovanského slova „setla“ který má v překladu význam „prosekávání“ nebo „mýcení“. Zajímavé je, že doposud se nepodařilo objevit žádné pozůstatky slovanského osídlení, takže i toto vysvětlení není úplně jisté.

(Pokračování textu…)

Raabs an der Thaya (někdy označované česky jako Rakous či Rakús) je malé městečko na severu Dolních Rakous v okrese Waidhofen an der Thaya. Obec se nachází pouhých 7,5 kilometru od českých hranic. Trvale zde žije 2.778 obyvatel (k 1.1. 2011) a nadmořská výška obce je 410 metrů.

Na to že je Raabs an der Thaya poměrně malé městečko, tak má zajímavou a bohatou historii. Pochází odtud například první purkrabí v Norimberku, páni a hrabata z Raabs. V červnu roku 1260 královna Markéta Babenberská (1204-1266) předala hrabství Raabs českému šlechtici Voku z Rožmberka (1220-1262). Jeho synové Jindřich I. z Rožmberka († 1310) a Vítek z Příběnic († 1277) darovali 12. března 1272 podle listiny sepsané v Rožmberku nad Vltavou patronátní právo Raabského kostela klášteru ve Vyšším Brodě. Dne 26. března 1282 předal Jindřich z Rožmberka panství Raabs rakouskému vévodovi Albrechtu I. Habsburskému (1255-1308).

Městem protéká řeka Thaya – česky Dyje, která ho dělí na tři části. Ta nejstarší je uprostřed. Historické jádro je malé, ale velmi pěkné a malebné. Nad obcí se také tyčí zachovalý středověký hrad Raabs an der Thaya (dříve Ratgoz; česky Rakús), z jehož názvu byl ostatně odvozen český název pro celé Rakousko!

(Pokračování textu…)

Göllersdorf je městys v okrese Hollabrunn v Dolních Rakousích. Göllersdorf se nachází v historickém území Weinviertelu asi 15 kilometrů severozápadně od města Stockerau v údolí potoka Göllersbachu. Pro snadnější orientaci, je to spíše na severu Dolního Rakouska. České hranice jsou odtud vzdálené 30 kilometrů. Nadmořská výška obce je 202 metrů. Trvale zde žije 2.976 obyvatel (k 1.lednu 2011).

Když se trochu podíváme na historii, tak dnešní území Göllersdorfu bylo osídleno již v mladší době kamenné. První písemná zmínka je ale o mnoho mladší a pochází z roku 1130. Katastrální území Großstelzendorf bylo poprvé zmíněno v dokumentech v roce 1195. Právo trhu si obec získala v roce 1468.

Nejvýznamnější historickou událostí se pro Göllersdorf stala smlouva ze dne 14. dubna 1632 uzavřená mezi císařem Ferdinandem II. (1578-1637) a Albrechta z Valdštejna (1583-1634). Tato listana se přímo jmenuje „Úmluva z Göllerdorfu“, a je v ní Valdštejn jmenován vrchním velitelem císařských vojsk.

(Pokračování textu…)

Traismauer je městečko s 5.912 obyvateli (k 1.1.2011). Nachází se v okrese Sankt Pölten-Land ve středu Dolního Rakouska. Hlavní město Sankt Pölten je odtud pak vzdáleno asi 20 kilometrů na jih. Nadmořská výška obce je jenom 197 metrů nad mořem a je dána tím, že se město nachází v nížině řeky Dunaj, která odtud protéká cca 2 kilometry na sever.

První zmínka o obci pochází už z roku 799, kdy se o ní hovořilo ještě jako o Tresma. Traduje se, že zde dokonce roku 833 byl pokřtěn první historicky doložený slovanský kníže – Pribina. V té době byl Traismauer důležitým centrem zdejšího karolínského kraje. Roku 860 král Ludwig des Deutschen předal město Salzburskému arcibiskupství, v jehož správě zůstalo až do roku 1803.

Město se může pochlubit krásným stejnojmenným hradem Traismauer a také velmi pěkným historickým jádrem. Nejvýznamnější památky regionu jsou pak uloženy v místním muzeu.

(Pokračování textu…)

Hainfeld je větší obec s 3.715 obyvateli (k 1.1.2011) v okrese Lilienfeld zhruba uprostřed Dolních Rakous, možná spíše trochu směrem na jihu. Město leží v údolí Gölsental, které odděluje Alpy od Vídeňské pánve. Nadmořská výška obce je 439 metrů. Blízko se nachází hora Kirchberg, která má 929 metrů. Z toho si určitě dokáže odvodit, že právě zde se zvedají první Alpské kopečky

Město bylo osídleno už ve starověku, kdy bylo součástí Římské provincie Noricum. Jednalo se vždy ale spíše o provinční malé městečko bez velkého významu. Největší událostí byl rok 1889, kdy právě zde byla založena rakouská sociálně demokratická strana. Krutě zde zasáhla druhá světová válka a Hainfeld je považován za jedno z měst, které bylo nejvíce poškozeno.

(Pokračování textu…)

Hollabrunn je hlavní město stejnojmenného okresu nacházející se v Dolním Rakousku na řece Göllersbach blízko lesa Ernstbrunner. Zbytek zdejší krajiny je hojně využívaný k zemědělství, hlavně k vinařství. Žije zde 11.598 obyvatel (k 1.1. 2011) a obec se nachází v nadmořské výšce 236 metrů.

Jestli vás zajímají dějiny, tak oblast kolem Hollabrunnu byla poprvé osídlena v období neolitu. Archeologické nálezy svědčí o tom, že kolem roku 300 př. n. l. se na jižních svazích kopce Sandberg severozápadně od města krátce existovalo sídliště laténské kultury.

(Pokračování textu…)

Retz nebo také česky Reteč či Rec je malé město na severu Dolních Rakous pouhé 4 kilometry od moravských hranic. Nejbližší hraniční přechod jsou Hatě a nejbližší české město je asi 12 kilometrů severozápadně vzdálené Znojmo. Retz má 4.186 obyvatel (k 1.lednu 2011) a náleží pod okres Hollabrunn. Nadmořská výška obce je 252 metrů nad mořem.

Retz leží v úrodné krajině obklopené zemědělskými poli. Výjimkou je oblast Dominikanerwald cca 2.5 kilometru na sever od obce. Jedná se o lesy, které ukazují původní ráz zdejší krajiny. Tento les pak volně přechází do Nationalpark Thayatal, který je spojen s Národní parkem Podyjí na české straně.

Když se zaměříme na historii města, tak první zmínka o Retzu pochází roku 1180, kdy bylo označováno ještě jako Rezze, což je pravděpodobně slovanské jméno. Koncem 13. století se do Retzu přestěhoval hrabě Berthold z Rabenswalde a založil zde dominikánský klášter. Na začátku 14. století se pak klášter rozrost na město. Kolem r. 1343 se v Retzu narodil kazatel František z Retzu, který se zasadil o reformu dominikánského řádu, působil na univerzitě ve Vídni a zastupoval ji také na koncilu v Pise.

(Pokračování textu…)